Předposlední psychohry

 Psychohry patří ke společenským hrám, které poskytnou inteligentní zábavu a zároveň prohlubují sebepoznání i poznání druhých, zlepšují komunikaci a vyzývají k tvořivému myšlení, jak naznačují např. názvy Jak zlepšit svět a Použití manekýnů. Některá kontroverzní témata, třeba Hormony, nebo ideologie, mohou vyvolat i zaujaté diskuse, v nichž si účastníci ověří svou toleranci a schopnost vzájemného pochopení.
Ukázka



Faraonova hrobka

Podstata hry v kostce

Hráči si – na způsob záznamů na stěně faraonovy hrobky – zapíšou významné události svého života tak, jak se odehrávaly, a také sepíšou seznam předmětů, které by si s sebou vzali do takové hrobky.


Úvodní informace

Při hledání souvislostí v našem citovém nebo prožitkovém světě je velmi prospěšné, můžeme-li své niterné představy, postoje, potřeby nebo hodnoty zformulovat tak, aby byly srozumitelné i ostatním, např. pomocí záznamu do přehledné písemné podoby. To, co zůstává uvnitř, si nadále udržuje svoji subjektivní povahu a od takového materiálu se nedokážeme dobře odpoutat, pojmenovat jeho jednotlivé prvky a podívat se na něj s nezbytným odstupem. Z tohoto psychologického pohledu vychází i hra Faraonova hrobka.
Popsaný přístup se pravidelně využívá snad ve všech formách psychoterapie a je její velmi důležitou součástí. Bez vybavení, pojmenování, inventarizace a případného přehodnocení by různé konfliktní zážitky a potřeby člověka zůstaly zakonzervovány v mlžném oparu různých vrstev naší psychiky, často pozapomenutých, ale i nevědomých.
Řada lidí ovšem nalezne cestu k harmonizaci a utřídění vnitřních obsahů i bez psychoterapie – např. psaním deníků, dopisů nebo písemným zachycením svých introspekcí. Mnoho literárních děl je vlastně záznamem autoterapie svých tvůrců.

Hra Faraonova hrobka poskytuje příležitost k inventarizaci vlastního života ze širší časové a cílové perspektivy. Vede hráče k vyjasňování formulace jejich hodnot, mezníků a cílů do jazyka srozumitelného nejen jim, nýbrž i ostatním.
Faraonova hrobka snad ještě více než jiné hry sebepoznání jdoucí hráčům “pod kůži” vyžaduje vedoucího, jenž je dobrým psychologem, znalým práce s lidmi, respektujícím určitou památnost našeho nitra, jeho křehkost a zranitelnost. Neměl by od hráčů nic vymáhat, méně bývá více. Je samozřejmé, že hru nelze hrát, je-li mezi hráči ve skupině výraznější hostilita, kompetenční spory apod.


Instrukce ke hře

Vedoucí motivuje hru následujícím vyprávěním:
Faraonové Starého Egypta vytvářeli ve svých hrobkách jakési pomníky toho, co se v jejich životě odehrálo. Na stěnách byly vylíčeny a zobrazeny nejdůležitější události jejich pozemské pouti. V blízkosti sarkofágu byly uloženy předměty, které s významnými obdobími a událostmi jejich života souvisely nebo je nějak symbolizovaly. Právě studiem hrobek se dozvídáme mnoho podstatného o životě civilizace, zaniklé před několika tisíciletími.

Pro orientaci: První nápisy na stěnách pyramid se objevily kolem roku 2500 před Kristem, v období tzv. Staré říše.





Úkol první

Důležité upozornění hned na začátku. Budeme si dělat záznamy, zápisky. Avšak nic z toho, co si zapíšete, ať v rámci prvního, nebo druhého úkolu, nebudete muset nikomu ukazovat. Pouze budete-li sami chtít, můžete si své záznamy srovnat s někým, koho si sami vyberete, nebo o nich nakonec i hovořit.

Zkuste si zapsat ve třetí osobě vše to, co byste ve své hrobce chtěli mít o svém životě. Méně formálních dat, zato více o tom, co pro vás bylo ve vašem životě vnitřně důležité, co vytvářelo vaši osobnost a jaká vlastně byla. Na rozdíl od faraonů si můžete dovolit zaznamenat i omyly, zklamání, krize. Zapište i věk, ve kterém jste zemřeli.
Své záznamy uzavřete epitafem, tedy nápisem na náhrobní desce. Epitaf by měl stručně zrekapitulovat váš životní styl, vaše hodnoty, smysl vašeho života. Připomeneme zde dva pozoruhodné epitafy, a tím vám úkol přiblížíme a možná i usnadníme.

1.?Zde leží Jiří Wolker. Básník, jenž miloval svět
a pro spravedlnost jeho šel se bít.
Dřív než moh’ srdce k boji vytasit,
zemřel, mlád dvacet čtyři let.
28. XI. 1923

2.?Příklad epitafu, který ve vší stručnosti výstižně charakterizuje osobnost zemřelého
(Porter H. Waite, obchodník auty ve Filadelfii).
Hi everyone! Have fun. See you later.


Úkol druhý

Zkuste vypracovat seznam předmětů vhodných do vaší “faraonovy” hrobky (připomínáme, že je v ní sucho). Které předměty z různých období vašeho života byste do ní dali? Jaké procento z nich by byly předměty spíše praktické, jaké procento spíše umělecké? Anebo ještě jiného druhu?


Vyhodnocení

Po splnění obou úkolů doporučujeme vedoucímu orientovat diskusi především na pocity hráčů při psaní záznamů a také na následné nápady, fantazie; zda práce s touto záhrobní tematikou někomu přinesla nějaký nový pohled.
Lze též zpracovat orientační statistiku: kolik kdo zapsal položek do seznamu významných životních zkušeností nebo předělů a dále statistiku typu předmětů vzatých do hrobky.
Vzhledem k možnosti, že při hře může vyplynout závažnější osobní psychodynamický materiál, vedoucí by měl – jak jsme se ostatně zmínili již výše – řídit diskusi velmi opatrně.