Viktor Dyk

Bol jednou z najvýraznejších básnických osobností českej literatúry od konca 19. storočia do svojej smrti, kedy český národ i česká literatúra prechádzali prudkými zmenami. V mladosti patril k vyhraneným protihabsburským búrlivákom, bol v neustálych sporoch s Viedňou, dokonca zatknutý a väznený.

František Halas

Vladimír Holan

Josef Hora

František Hrubín

Jiří Kolář

Oldřich Mikulášek

Stanislav Kostka Neumann

Vítězslav Nezval

Laco Novomeský

Jaroslav Seifert

Jaroslav Seifert sa narodil v Prahe 23. septembra 1901. Jeden z najväčších českých básnikov, publicista, prekladateľ, nositeľ Nobelovej ceny za literatúru (1984). Po nedokončených štúdiách sa venoval novinárskej práci a literatúre. Pracoval v rôznych redakciách a vydavateľstvách. Ako prvý z avantgardných básnikov dospel k poézii "ohrozeného domova". Svoju clivú a spevnú lyriku prehĺbil filozofickými reflexiami a umocnil voľným veršom. Z jeho bohatej, vyše šesťdesiatročnej tvorby vyberáme:
a) proletárska poézia
Město v slzách, Samá láska
b) poetismus
Na vlnách T.S.F., Slavík zpívá špatně, Poštovní holub
c) 30. roky
– intímna lyrika: zbierky Jablko z klína, Ruce Venušiny, Jaro sbohem
Zhasněte světla – reakcia na mníchovskú zradu
d) za okupácie
– zbierky Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná,
Kamenný most
e) po vojne
– zbierka Přilba hlíny - 3 cykly: Osm dní, Říp v okně (básne z vojnových rokov), S otevřenou náručí (zážitky z mája 1945)
– zbierka Šel malíř chudě do světa
– básnická skladba Píseň o Viktorce, zbierka Maminka
f) 60. roky
– tvorba po desaťročnej odmlke – reflexívna lyrika, nepatetický pohľad na svet – vplyv existencializmu, pocit úzkosti z totalitnej moci; nepríjemné životné skúsenosti
– zbierky Koncert na ostrově, Halleyova kometa, Odlévání zvonů
g) 70. a 80. roky
– publikácie v samizdate – spomienky, životné bilancovanie, verše priateľom, láskam, Prahe
– zbierky Deštník z Piccadilly, Morový sloup, Býti básníkem, kniha spomienok Všecky krásy světa

Fráňa Šrámek

Fráňa Šrámek se narodil 19. ledna 1877 v Sobotce jako syn berního úředníka. Brzy na to se Šrámkova rodina odstěhovala do Zbiroha a potom do Písku. Zde studoval gymnázium, po maturitě přešel do Prahy na práva. Ta však nedokončil, protože se věnoval literatuře. Šrámek patřil k Neumanově anarchistické skupině kolem časopisu Nový kult. Pro účast na demonstracích a pro antimilitaristickou báseň "Píšou mí psaní" byl dvakrát vězněn. Za první světové války byl nasazen na ruskou a italskou frontu, konec války prožil u útvaru vojenského tisku ve Vídni. Po válce se sblížil s literární skupinou kolem Karla Čapka, ale většinou žil samotářsky v Praze. Odtud pravidelně zajížděl do rodné Sobotky. Zemřel 1. července 1952 v Praze.

Karel Toman

Jan Zahradníček

Vilém Závada